Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chvála pravidelnosti

12. 04. 2017 10:06:42
Dneska je moderní přizpůsobovat se změnám. Když však budete stále flexibilní, připravujete se o jednu cennou výhodu. Chcete dosáhnout toho, co považujete za důležité? Zkuste využívat pravidelnost a stálost. V čem je to kouzlo?

Dnešní doba přeje proměnlivosti. Je důležité, abychom dokázali být každý den jinde a dělat jiné věci. Abychom se přizpůsobovali různým podmínkám a aby nás nezaskočila nutnost plnit své úkoly nově a v různý čas. Dokonce jsou profese, kde něco takového od nás přímo vyžadují. Mimo jiné se dozvídáme, že od náš očekávají flexibilitu – zejména časovou.

Pro některé lidi je to poměrně snadné. Zkrátka poslušně reagují na maily okamžitě, dokážou být dostupní na mobilu v kteroukoliv denní a často i noční dobu a vyloženě se těší na služební cesty, které povedou do vzdálených destinací. Plní úkoly, které jim jejich práce přináší, a těší je stálé změny a nové věci. Často sdělují, že nechápou, co může někomu přinášet pravidelnost, stálost a pořád stejné dny.

Vůbec je nenapadne, že i oni o něco přicházejí. Přehlédli spoustu výhod, které může poskytovat právě stabilní program. Ostatně není ani příliš moderní myslet si, že může být výhodné zbavit se oné žádoucí flexibility.

V minulosti jsme se setkávali spíše s opačným extrémem. Řada lidí měla stále stejný pracovní den, který začínal v podobnou hodinu a končil také pořád ve stejnou dobu. A po práci je čekaly podobné aktivity. I víkend nepřinášel až tolik změn, byl jako ty ostatní. Považovalo se to za vhodné a správné. Když někdo chtěl stále něco nového, tvrdili o něm ti druzí, že je nespolehlivý a nezodpovědný.

Každý způsob života má své výhody i nevýhody. Ona pravidelnost a opakování podobných věcí ve stejnou dobu pro nás totiž může být velkou pomocí. Jen to musíme vědět, abychom si jí mohli patřičně vážit a dokázali najít odvahu k jejímu využívání.

Už když se školáci začínají učit něco náročného, setkáváme se poprvé s požadavkem na procvičování. Nejlépe na každodenní. K tomu, aby se děti staly zručnými čtenáři, počtáři, hudebníky či sportovci, jim má pomoci opakované cvičení. Může to být trochu nudné a obtěžující. I když by mohly dělat každý den něco jiného, musí se donutit strávit denně nějaký čas činnostmi, které jsou si tak podobné... Místo toho, aby si hrály s tím, co je v danou chvíli zaujme, mají se věnovat tomu, co je třeba nijak zvlášť nebaví - nebo co jim dokonce nejde.

Jenomže ti, kteří v téhle zkoušce vytrvají, se časem stanou zdatnými muzikanty, setkávají se s úspěchy ve sportu a ve školních předmětech se jim daří podávat dobré výkony. Jsou v tom lepší než jejich stejně nadaní vrstevníci, kteří si dopřávají pestrý a každý den jiný program. Protože ten jim zkrátka neposkytuje potřebný prostor na nácvik a rozvíjení takových dovedností.

Druhé zajímavé věci týkající se pravidelnosti si všimnete u dospívajících. Přináší určitou stabilitu do našeho života. Je normální, když se člověk v určitém věku bouří proti různým pravidlům a proti tomu, co považuje za nesmyslné zvyky. Pokud však žije v prostředí, kde je takřka všechno dovoleno a nejsou tam žádné hranice, je dost obtížné najít si, proti čemu bojovat. Hledá pak s obtížemi cesty, jak se prosadit. Někdy si paradoxně nachází to, co mu poskytuje určitou míru jistoty a stálosti. Různé zajímavé ideologie či drogy mu mohou přinést právě něco takového.

V dospělosti oceníme další přínos pravidelnosti a neměnnosti. Je to úžasný způsob, jak šetřit naši energii na to, co považujeme za skutečně důležité. Pokud celý den trávíte tím, že flexibilně reagujete na úkoly, požadavky a očekávání, které k vám zvenčí přicházejí, zbavujete se prostoru určovat si sami, co považujete za potřebné. Možná byste potřebovali prohloubit vaše dovednosti v nějaké oblasti, trávit čas s dětmi či udržovat své zdraví. Jenomže kde na to vzít čas, když našimi pány jsou úkoly, které přicházejí odjinud? Ve chvíli, kdy si vyhradíte čas na plnění svých cílů, stáváte se z pohledu okolí málo přizpůsobivými. I když je to často jediná cesta, jak se posunout k tomu, čeho nutně potřebujete dosáhnout.

Pro staré lidi se stálost a pravidelnost často stává nutností. Nemusí už mít na výběr. Šetří totiž naši energii. Když děláme něco, co jsme zvyklí provádět každý den podobně a ve zhruba stejnou dobu, nepředstavuje to pro nás takový výdej energie. Nemusíme plýtvat silou na rozhodování, kdy se tím budeme zabývat a nakolik. Nepotřebujeme vymýšlet, jak přizpůsobit svůj program, abychom měli potřebnou sílu a pozornost právě na tuhle práci. Navíc naše tělo dokáže využívat pravidelné zvyklosti ke svému prospěchu.

Určitě jste si všimli, že pokud několik dní či týdnů za sebou jdete na oběd v podobnou dobu a zvyknete si na zhruba stejné porce, vaše tělo s tím pak už tak nějak počítá a očekává to. Kdybyste zaexperimentovali s jinou aktivitou, zjistíte, že to bude podobné. Po nějaké době už vaše tělo i mysl jsou nastavené na danou činnost v určitou dobu a jsou na ni připraveny. Je pro ně výhodné, když vědí, co mohou očekávat a na co mají být nachystané. Stojí je to méně energie a víc jí zbude na to, co je potřeba udělat.

Zkuste přinést do svého života pravidelnost. Získáte tak chvíle, kdy o svém programu rozhodujete vy sami. Vaše okolí s tím nemusí souhlasit. Ale právě díky těmto obdobím máte jedinečnou příležitost zabývat se tím, co skutečně považujete za důležité. Možná se rozhodnete dosáhnout skvělé kondice, jezdit na kole či konečně zvládnout angličtinu v rozsahu, který vám umožní lepší zaměstnání. Nebo je pro vás mnohem cennější pohrát si každý den s dětmi. Třeba se vaším cílem stane dobudovat na zahradě altánek, o kterém jste léta jen snili a vyprávěli ostatním.

Výběr vašeho cíle je na vás. Podstatné je, že po část dne nebudete flexibilní. A svůj čas využijete tak, aby byl pro vás mnohem cennější. Časem možná lidé kolem vás zjistí, že se stal hodnotnějším i pro ně – protože to, čeho dosáhnete, jim může také hodně přinést. Když si vybojujete chvíli, kterou můžete pravidelně věnovat dosažení toho, co je pro vás důležité, získáte něco úžasného. Budete mít prostor, jak jít za svým snem a dosáhnout věcí, které vám vaše celodenní flexibilita nepřinese.

Autor: Lenka Šnajdrová | středa 12.4.2017 10:06 | karma článku: 10.75 | přečteno: 250x

Další články blogera

Lenka Šnajdrová

Dávat a brát

Je pro vás obtížné přijímat dary od těch druhých? Nebo se necítíte dobře, když se jim pokoušíte něco dát? Dávat a brát je náročné umění. Pokud však žijeme mezi lidmi, uplatňujeme ho každý den. Jak si to usnadnit?

12.9.2017 v 18:42 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 256 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Věčná škola

Jak je to vlastně s učením? Skutečně získáme nejvíc vzdělání ve škole? To nemusí být vůbec pravda. Opravdové studium nás čeká po celý život. Jenomže místo známek jsou naše znalosti odměňovány úspěšností a spokojeností.

1.9.2017 v 7:46 | Karma článku: 6.72 | Přečteno: 150 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Únava

Jste unavení? Potřebovali byste zkrátka víc energie? Někdy je řešení celkem snadné. Jindy tak jen vypadá. Odhodlat se k němu dá pak velkou práci. Může od vás totiž vyžadovat změnu, jakou jste vůbec nečekali.

19.8.2017 v 7:52 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 367 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Kdo nehraje, nevyhraje – někdy ovšem prohraje

Každý z nás občas zkouší své štěstí v různých soutěžích a hrách. Občas v nich zvítězíme, často prohrajeme. Proč to pořád děláme? Co tím vlastně můžeme získat? Někdy bývá i prohra něčím jiným, než se na první pohled může zdát...

6.8.2017 v 9:30 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 326 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Tereza Lišková

Dokonalá matka

Jsem dokonalá matka. Vždy dokonale upravená a oblečená podle poslední módy. Jsem skvělá kuchařka, matka, manželka i milenka. Dá to sice hodně práce a odříkání, ale rozzářená tvář dítěte a spokojený výraz manžela za to stojí.

22.9.2017 v 8:52 | Karma článku: 18.03 | Přečteno: 595 | Diskuse

Klára Dvořáková

Co neříkat ráno po náhodném sexu

Večírek, spousta alkoholu, jiskření, vášnivá noc, bolestivé ráno a z pod peřiny kouká cizí noha. Za které otázky máme chuť zabíjet?

22.9.2017 v 8:35 | Karma článku: 19.64 | Přečteno: 1308 | Diskuse

Jitka Štanclová

Děcka, hybaj na pole!

Už když jsem přicházela ze školy k domovu, vsázela jsem se sama se sebou, zda tam bude ten vzkaz ležet.

21.9.2017 v 15:25 | Karma článku: 27.29 | Přečteno: 665 | Diskuse

Ivana Dianová

Trest nebo výsměch?

A je to jenom výsměch samotné oběti, a nebo snad celé společnosti? Asi oboje, nebo nevím.................................

20.9.2017 v 16:17 | Karma článku: 34.20 | Přečteno: 1385 | Diskuse

Viktorie Beso

No, byl to porod!

Podruhé je to prý brnkačka. Pokud tím někdo myslel brnkačku na nervy, tak potom ano. Zrození druhého potomka byl totiž Texaský masakr motorovou pilou.

20.9.2017 v 10:57 | Karma článku: 37.80 | Přečteno: 3684 | Diskuse
Počet článků 25 Celková karma 9.23 Průměrná čtenost 386

Člověk, který se snaží žít spokojeným životem. Profesí jsem psycholožka, nyní jsem na rodičovské dovolené.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.