Žít naplno

Jak si vychutnat každou minutu? Někdy se setkáváme s doporučením soustředit se jen na přítomnost. Ale to může být dvousečná zbraň. Co tedy s tím?

Lidský život je vážně krátký. Zvlášť když ho srovnáme s takovými čísly, jako je věk naší planety, Slunce či dokonce celého vesmíru. Není divu, že hodně přemýšlíme o tom, jak jej strávit.

Existuje dokonce recept, který hodně z nás už někdy slyšelo či četlo: Zkuste žít naplno. Pokud si každou minutu užijete co nejvíc, dostanete od svého života maximum. Jak to ovšem udělat?

Jedním ze způsobů, které se uvádějí, je prožívat jen přítomný okamžik. Nedělat si starosti s tím, co bylo v minulosti, a netrápit se budoucností. Tahle rada zní velmi dobře, pokud ji nedomyslíte do všech důsledků. Když si vychutnáte tuto chvíli a užijete si ji bez trápení, je to skvělé. Ovšem co minulost a budoucnost?

Těžko můžete smazat léta, kdy jste dělali spoustu dobrých rozhodnutí a chyb. Některá z nich vám ostatně připomíná vaše tělo i okolní prostředí v jakémkoliv okamžiku. Že nemá na přítomnou chvíli vliv třeba zkažené zdraví, ztráta bydlení či naopak skvělá kondice a šplouchání moře před hotelem? Je možné, že někteří lidé se dokážou od toho všeho odpoutat. Většina z nás se však cítí jinak, když jsou v pohodě a v příjemném prostředí.

Zrovna tak budoucnost se nevyplatí podceňovat. Pokud si dnes budeme naplno užívat bez ohledu na cokoliv, může se nám to vymstít hned příští den. Třeba až se probudíme s kocovinou. Nebo když za pár let přijdeme o svou skvělou práci, protože požadované zvyšování kvalifikace by znamenalo dlouhodobé úsilí.

Nabízí se tedy otázka, jak si vlastně užívat přítomnosti, když nás dohání úspěchy i chyby z minulosti a na dveře klepou budoucí úkoly. Řešení mi nabídl někdo, od koho bych to snad ani neočekávala. Malé mimino se zrovna pokoušelo dosáhnout na hračku, kterou jsem položila kousek od něho. Překvapivě se při tom tvářilo docela spokojeně. Dokonce si našlo chvíli na to, aby se na mě usmálo. A pak se dál snažilo překonat oněch deset centimetrů k pestrobarevné knížce.

Pomalu mi začalo docházet, že usilovně pracuje na své budoucnosti. Časem se naučí dosáhnout na mnohem vzdálenější cíle. Používá k tomu všechny ty úspěchy a chyby, které jeho minulost zahrnuje. A co je nejlepší - ohromně si užívá právě tenhle okamžik.

Možná že v tom je tajemství, které jsem hledala. Neztrácet zbytečně čas hledáním, jak si dopřát radost. Prostě si hrát. To se dá dělat prakticky se vším. Mohu se bavit hrou na nakupování, když vyrazím koupit letní šaty. Nebo se třeba šplouchat ve vaně. Ovšem třeba si také mohu hrát při nekonečném žehlení. I vytírání chodby mohu zkusit proměnit ve hru.

Jestli si budu hrát a zkoumat je mé rozhodnutí. Zrovna tak mohu být otrávená z nudné práce. Pokud však celou tu situaci pojmu jako zajímavou hru, mohu najít způsoby, jak si ji zpestřovat. Když se naopak rozhodnu nudit se na pláži u moře, bude celá dovolená otravná.  

Pokud proměníme své dny na spoustu zajímavých chvil vyplněných hraním, budeme na tom jako ono mimino. Prostě usilovně zapracujeme na své budoucnosti a přitom si budeme užívat přítomné chvíle. A žít opravdu naplno.