Tak, tak! Při životě nás drží sex a práce. A na stará kolena nám zůstává jen ta práce.

A je to dilema. Důchod je většinou almužna. Přesto nemohu doporučit svůj příběh. Kvůli své mladší ženě jsem nemohl odejít zavčasu do penze, protože jsem ji musel dotáhnout do důchodu v oboru. Nebylo to dobře. Místo toho, abych si vychutnával zasloužený odpočinek, jsem makal na plné pecky a dnes už ty peníze neužiji. A to je špatně! Když jsem pracoval a k tomu bral důchod, konečně jsem mohl opravit rodinné sídlo, abychom mohli žít v pohodě v důchodu. To bylo dobře. Ale lépe je, užít si důchod, když ještě jsme plní síly! Vřele doporučuji!

Asi nejpěknější a nejsmysluplnější příspěvek, co jsem tady četl.

Dobře, ale třeba nastane okamžik, který jim nabídne si v životě něco vynahradit.

Určitá životní etapa, na kterou předtím nemysleli a nyní mají tu volbu něco změnit.

Je fajn, že se najdou jedinci, kteří tu šanci nepromarní.Najdou zbytky svých sil a udělají to. Oživí stará přátelství, lásky ...narovnají pokřivené vztahy v rodině.

Třeba právě proto, že teď tu chvíli cítí jako poslední.

Ano, tu situaci jste popsala opravdu pěkně. Z rozhovorů s penzisty se dozvídám, že se nejdříve radují, že nastala doba, kdy už nic nemusí. A za nějaký čas se dostaví lítost, že už nic nemusí, protože to zároveň znamená, přesně jak píšete, být nepotřebný. Smutek z toho poznání se může změnit v chronickou depresi. Je důležité mít někoho, s kým můžu pocity sdílet a nacházet s ním nové životní cestičky.

Ještě lepší je, když si mohou ponechat kontakt se svým pracovištěm a jsem ještě společnosti nějak prospěšný.

Naprostý souhlas, lidé mají myslet na zadní kolečka podle možností.

Přestěhovala jsem se "na stará kolena". Je to náročné, jak přesazení starého stromu. Díky Bohu mám vlastní bydlení v rámci rodiny (dřív se říkalo výminek), malou zahrádečku a plánovala jsem si brigádu ve zdejším zámku. Ale síly přece jen ubývají, tak radostně i lenoším.

Pozoruhodná a moudrá úvaha

Karma a souhlas.

Přeci jen jste však opomněla skupinu lidí,kteří s příchodem stáří a důchodu předem počítali a zajišťovali si průběžně zdroje na plnění snů ve stáří, např. cestování nebo jiné finančně náročnější koníčky - taková skupina sice není výrazná, naneštěstí, ale existuje a takovým fandím.

Přesně tak, přistála mi na kontě hezká sumička z penzijka, abych mohl cestovat. Jen nevím, kdy se k tomu dojde. Já totiž nemám čas!