Díky! Říkáte samozřejmé věci, ale ty myšlenky teprve vyslovením se stávají zjevnou pravdou! Díky!

Ano! Silná osobnost dokáže včas rozlišit, co je podstatné a co nepodstatné, v čem má se svým partenerem přitvrdit a v čem povolit, aby se cítil také svobodným. Kdo to umí, s tím je dobře! Kdo to neumí. měl by se tomu učit...

Souhlasím. Zajímavé a důležité téma. Jen bych nepoužíval termín "supersilná osobnost" ani "opravdu silná osobnost", ale "moudrý, trpělivý a vytrvalý" člověk (se silnou osobností).

Ve východní filosofii se často mluví o tom, že nemá smysl plavat proti proudu, že ohebný bambus ve větru vydrží více než neohebné věci atd. To je myšleno obecně psychologicky. Prakticky, pokud při plavání v moři vás vezme proud a zanáší dále od břehu, tak nemá smysl plavat proti proudu, to vás jen vyčerpá. Lepší je plavat směrem do strany a tak se z proudu dostat anebo dokonce v klidu počkat až se proud zase otočí směrem k pevnině. Podobně když někoho chytí vír v řece a nese ke dnu, tak stačí počkat, až se ke dnu dostane a pak ho voda sama vynese nahoru. Kdo s vírem bojuje, jen zpožďuje tento proces a může se tak utopit.

S tou ohebností, vyhýbáním se a podlézáním překážek se to však nesmí ani přehánět. Když člověk nějakou překážku může zdolat, tak by to měl udělat. To je dobré pro věc samu a navíc tak získá um a sebedůvěru na překonávání dalších překážek. A respekt u ostatních. Někdy je těžké odhadnout, kterou překážku člověk může zdolat a kterou ne. K tomu jsou třeba inteligence a zkušenosti.

Přeji Vám pěkný zbytek letního víkendu.

Silná osobnost opravdu nepotřebuje být vítězem v kdejakém banálním sporu. Takovou potřebu cítí spíš neurotik. Silná osobnost si hlídá to podstatné.