Věčná škola

Jak je to vlastně s učením? Skutečně získáme nejvíc vzdělání ve škole? To nemusí být vůbec pravda. Opravdové studium nás čeká po celý život. Jenomže místo známek jsou naše znalosti odměňovány úspěšností a spokojeností. 

Asi každý si vzpomene na chvíli, kdy jako školák zažíval konec prázdnin. Už jen poslední týdny bez školy, teď už pouze několik dní - a za chvíli zase začátek období, spojeného se spoustou povinností. Tento čas prožívají obvykle stejně silně i rodiče, často také prarodiče. I jim nastává doba, kdy budou muset opět plnit řadu úkolů - i když trochu jiných, než jejich děti a vnoučata.

Období bez školní docházky si většina z nás spojuje se svobodou, volností a považuje je za čas příjemných zážitků. Je to doba, kdy můžeme spát podle vlastní volby, věnovat se po celý den hrám dle vlastního výběru, trávit čas s lidmi, které bychom chtěli vidět... A neexistuje pro nás skoro žádné "musíš" či "nesmíš".

Ale je to tak skutečně? Opravdu jsou prázdniny časem, kdy neprobíhá náročný studijní program? Vážně se v té době mohou žáci jen tak povalovat a nic nedělat? A mít z toho po celé dva měsíce radost?

Když se je pokusíte pozorovat, zjistíte, že prázdniny budou asi o něčem jiném. Je pravda, že tohle období tráví každý z nich trochu jinak. Existují děti, jejichž léto je vyplněno nejrůznějšími tábory s různou tématikou. A také ty, které opravdu pobývají doma a většinu svých dnů prožívají ve společnosti televize či počítače. Ale pro většinu z nich je to období, kdy se učí spoustu věcí, aniž by si to uvědomovaly.

Zkuste si vzpomenout na své prázdniny. Je pravda, že nějaké vzdělání ve školních znalostech do nich nepatřilo. Ovšem na druhé straně jste trávili spoustu času činnostmi, které se vám v pozdějším životě hodily mnohdy ještě víc než znalost chemických vzorců či ruských slovíček.

Zřejmě jste se museli naučit rozvrhnout si svůj čas tak, abyste si ho skutečně užívali. Už jen to je náročné umění, kterému se školní výuka příliš nevěnuje. Najít si způsoby, jak se nenudit, vymyslet, co nám umožňuje strávit den v dobré náladě a třeba i dosáhnout cílů, které jsme si sami stanovili... Tohle všechno je pro život nesmírně důležité.

Určitě jste se zdokonalili v umění mezilidských vztahů. Tomu se věnují samozřejmě i žáci ve škole, i když velkou měrou o přestávkách. Ovšem o prázdninách děti najednou potkávají spoustu nejrůznějších lidí, od blízkých kamarádů po neznámé dospělé na koupališti - a to v odlišných situacích a prostředích. Učí se, jak s kým vycházet, komu se vyhýbat a jak uzavírat kompromisy.

Spousta dalších lekcí se týká praktického života. Když nejsou vytíženy školní výukou, mají děti o dost víc příležitostí pomoci v domácnosti. Sice už je většina z nich zbavena možnosti účastnit se třeba žní či senoseče, ale pořád ještě je jejich píle užitečná na zahrádce i doma. V určitém věku dokonce i rády vyzkoušejí základy vaření či úklidu. Na rozdíl od toho, z čeho dostávají známky ve škole, u řady běžných prací doma skutečně vidí jejich praktický účel a smysl.

Mají také spoustu prostoru rozvíjet své vlastní zájmy. Je možné, že by se rády dozvěděly víc o dinosaurech. Nebo je baví sledovat hvězdy. Možná považují za to nejzajímavější možnost vytvořit si samy nové šaty či vyrobit model rakety. Nemusí jim to vydržet dlouho, třeba vyzkoušejí v průběhu volných dvou měsíců ohromující množství nejrůznějších činností. Ale i tím se připravují na budoucnost.

Pak zase přijde škola se svým vzdělávacím programem. Děti začnou plnit úkoly a učit se zpaměti spoustu věcí. Některé z nich opravdu využijí, jiné poslouží jen jako trénink disciplinovanosti a paměti. Soutěží s ostatními, aby byly co nejúspěšnější a získaly přijatelné známky. Velkou část dne tráví tak, jak jim určuje někdo jiný.

Ale i tady si většina z nich najde čas na to, čím se zabývaly o prázdninách. Po škole a po všech kroužcích a úkolech se dostanou k tomu, aby měly chvíli času "pro sebe". Ten také mohou využít ke získávání dovedností, které jim budou později velmi užitečné. I když to vypadá jako obyčejné "hraní si" či "povídání si s kamarády". Schválně si zkuste vzpomenout, kolikrát v týdnu jste potřebovali vyjmenovat státy Afriky a kolikrát domluvit se s nějakým člověkem na řešení, které by alespoň trochu vyhovovalo vám oběma.

Když škola skončí a najdeme si zaměstnání, naše studium pokračuje. Jen se ze školních lavic a od psacího stolu přesouvá kamsi jinam. Je hodně velmi důležitých věcí, které se učíme dál. Vlastně po celý život. Když si třeba hledáte partnera, zažijete spoustu náročných lekcí. Rovněž při shánění vlastního bydlení a při výchově dětí potřebujete hodně znalostí a zkušeností. A pak se dál učíme, jak správně stárnout, co se svým zdravím, studujeme péči o svou pohodu i o vztahy s lidmi...

I když jsme zvyklí spojovat si s učením pouze dobu školní docházky, ve skutečnosti je to jen jedna z epizod v našem vzdělání. Pokud se někdo spokojí s tím, co se tam naučil, a vyhýbá se všem dalším úkolům a zkušenostem, jeho život nebývá příliš příjemný. Najednou začne zjišťovat, že ti ostatní se z nějakého důvodu mají lépe, jsou spokojenější, užívají si pěkné vztahy a vcelku zajímavou práci. Zatímco jemu zbývá jen velká dávka nudy a nespokojenosti s tím, jak se mu vede.

Učení je zkrátka něco, co opravdu potřebujeme. My všichni. I když některé kurzy, které nám život nachystá, jsou velmi náročné a mnohdy bychom se jim rádi vyhnuli. Na druhé straně odměnou za úspěšné absolvování nebude jen prosté vysvědčení s jedničkami. Můžeme se těšit na spokojenější život a na úspěchy, které nám přinesou. A to už za to stojí.