Největší tma bývá před úsvitem

Také jste to zažili? Najednou se vám v životě nakupí spousta problémů a stále přibývají další. Co s tím? Kde vzít dostatek síly na jejich zvládnutí? Existuje něco, co může pomoci.

Čas od času se stává, že vám život nachystá opravdu mimořádné období. Nejdřív to vypadá docela dobře, už dlouho se vám dařilo, tak jeden malý problém přece snadno zvládnete vyřešit. Ale pak se jich najednou objeví víc a ve chvíli, kdy už máte pocit, že je toho příliš, přijdou další katastrofy.

Prostě takový mizerný čas. Člověk si může myslet, že to ani nejde všechno zvládnout. Spojuje se s tím jedno staré vyjádření, které se nás může dotýkat dodnes: "Čert vždycky kálí na jednu hromadu." (No, většinou se tam používá poněkud jadrnější výraz.)

Podobné nepříjemné období čeká čas od času každého z nás. Někdo mu říká krize, pro lidi užívající moderní výrazy to může být i "výzva". V každém případě se najednou nasbíralo tolik problémů, potíží a úkolů, až je toho na člověka moc. A najednou začne pochybovat, že tohle všechno někdy skončí, že zase nastane pohoda a bude si užívat příjemné dny.

Nejtěžší to asi mají malé děti. Protože víc žijí přítomností, těžko si uvědomí, že všechny ty potíže nejspíš budou mít i nějaký konec. My dospělí jsme na tom o dost lépe. Už jsme nasbírali tolik zkušeností, že si dokážeme vzpomenout na řadu podobných chvil. Také jsme byli nešťastní z té spousty problémů, které jsme nemohli zvládnout. A pak se nám po nějaké době podařilo celé to klubko rozmotat. Zase byl klid, všechny ty potíže pominuly.

Když už si nevíme rady, vždycky ještě můžeme čerpat ze zkušeností lidí, kteří tu byli před námi. Zanechali nám spousty vzkazů a jeden z nich byl myslím určený právě pro podobné chvíle: "Největší tma bývá před úsvitem." Může to být zvláštní, ale už mnohokrát jsem se v životě setkala s tím, že přesně popisoval vývoj podobné situace.

Člověk se propadal stále hlouběji do potíží a bylo toho na něj pořád víc - a najednou se to všechno začalo obracet k dobrému. Většinou právě ve chvíli, kdy už pochyboval o své schopnosti tohle všechno zvládnout. Mnohdy lidi v podobných chvílích drží jen naděje, že zase bude lépe.

Je až překvapivé, co všechno zvládneme, když máme naději na zlepšení. Nevíme kdy a jak tohle zlepšení nastane, odkud přijde záchrana. Neznáme ani své síly a možnosti (skoro vždycky jsou větší, než si myslíme). Ale to, co nám umožňuje snášet i velmi náročnou zátěž, bývá především víra, že se všechno zase zlepší.

Možná právě proto lidé kdysi vymysleli tohle úsloví. Pokud vám život sype na hlavu jednu potíž za druhou, potřebujete pocit jistoty, že zase bude lépe. Naděje je tím, co vás posílí a donutí využít i ty skryté rezervy, o kterých jste ani netušili, že je máte.

Zkuste si připomenout, jaké obtížné věci jste už v životě zažili. Rozhlédněte se kolem sebe, určitě najdete někoho, kdo zvládl překonat hodně těžkostí. Nejdůležitější, co právě teď potřebujete, je získat naději, že tohle všechno překonáte.

Najednou zjistíte, kolik toho vlastně můžete dokázat. A nejlepší na tom je, že tohle mizerné období skutečně pomine. Třeba to bude trvat docela dlouho, ale je skoro jisté, že jednou skončí - pokud vám zůstane naděje.