Užívat si každý den

Jste spokojeni se svým životem? Nebo vás stále trápí spousta potíží? Někteří lidé dokážou vyčarovat vcelku příjemný život i tam, kde byste to nečekali. Znají totiž jedno mocné kouzlo.

Myslím, že prabába nebyla kouzelníkem. Byla prostě jen člověkem, který měl to štěstí, že toho hodně věděl. A především znala věci, které byly důležité pro spokojený život. Když si na ni vzpomenu, vybaví se mi, že byla v pohodě a užívala si každého dne s tím, co jí přinášel. A to mi připadá důležitější než většina věcí, které se vyučují ve školách.

Ve škole jsem se naučila spoustu věcí. Nezbytné věci, jako je zacházení s jazykem a s čísly. Věci, bez kterých bych se v životě nejspíš obešla, jako je pojmenování chemických sloučenin či integrály. Opravdu důležitá výuka však nespočívala v tom, co vykládal učitel stojící u katedry. Škola mě postupně učila zacházet se sebou a s druhými tak, aby byl můj život co nejpřijatelnější.

Totéž jsem se učila i od ostatních lidí. Myslím, že hodně jsem okoukala právě od prababičky, která měla podle mého dětského názoru nádherný život. Každý den se jí přihodilo tolik báječných věcí! I dnes si vzpomínám na chvíle, kdy jsme byly spolu a ona zrovna něco dělala. Třeba šla do zahrádky pro zeleninu do polévky a těšila se ze spousty drobností, které se jí přihodily. Zrovna krásně svítilo slunce, příjemně to hřálo. (Nebo taky pršelo a tráva se konečně napila, aby mohla růst a bylo jí dost pro králíky.) Rostliny v zahradě čile rostly, mezi zeleninou se ukrývaly sladké červené jahody. Zdobily ji květy mnoha kytek, které tam také zdánlivě bez řádu vyrůstaly a rozkvétaly. A babička se z celé té krásy radovala, usmívala se, když sklízela trochu mrkví, petržele a natí. Pak šla domů a při čištění zeleniny se těšila na polévku a na to, jak se pak králíci dychtivě vrhnou na kousek tvrdého chleba, který dostávali v poledne.

Po celý ten čas na ní bylo vidět, že si uvědomuje, v jak krásném místě žije a co všechno jí život nabízí. I já jsem si to díky ní uvědomovala. Když večer dávala králíkům seno a vodu na noc, chvilku se zdržela na západní straně chalupy. Měla jsem ráda ty chvíle, protože zrovna zapadalo slunce a celý kraj mi tehdy připadal tak nádherný. Užívala jsem si atmosféru poklidu, odpočinku po dobře prožitém dni a potěšení z krásy, kterou každý večer nabízelo slunce mizející za stromy.

Často potkávám lidi, které ani nenapadne, aby si užívali tu krásu, kterou jim nabízí jejich běžný život. Jejich dny jsou nudné a únavné. Většinou mají dojem, že by potřebovali jiný život, aby byli šťastní a spokojení. Když vidí slunce, uvažují o tom, že se nenamazali krémem na opalování. Zahrada pro ně znamená spoustu práce spojené s pletím a údržbou. Příprava polévky je další nepříjemný a nutný úkol. Proč by se z něj měli radovat? Večer pak zhodnotí celý den jako „další ztracený den“ a budou přemýšlet o tom, jaký by ho chtěli mít.

Důležité je, jak je onen den zapsán v jejich mysli. Pokud si budou stále opakovat, že jejich den je nepříjemný a oni jsou s ním nespokojeni, pak to tak skutečně bude. Není důležité, jestli jej stráví v luxusním sídle, v malém bytě či v práci. Lidé přesvědčení o své nespokojenosti dokážou strávit příšerný den i v nádherném hotelu u moře.

Dá se s tím vůbec něco dělat? Pokud si chcete užívat radosti ze spousty věcí, které každý den prožíváte, nemusíte se nikam odstěhovat, dostat lepší práci či partnera. Musíte změnit své myšlenky. To je docela náročné, ale za spoustu úsměvů a spokojený život to stojí.

Vaše myšlenky a očekávání určují, z čeho se budete radovat a s čím budete nespokojeni. Pokud jste zvyklí všímat si věcí kolem sebe jen proto, abyste mohli včas odhalit, jak vám mohou zkomplikovat život, bude to zpočátku těžké. Už i obyčejný stánek se zmrzlinou ve vás vyvolá spoustu úvah o tom, jak se můžete nachladit, přibrat, nakazit se salmonelou či přijít o spoustu peněz kvůli drahé zmrzlině. Člověk, který očekává radost a pohodu, by u téhož stánku hledal lahodnou chuť a příjemné osvěžení. Ani nemusím říkat, kdo z těch dvou odejde od zmrzlináře v dobré náladě.

Změnit své myšlenky můžete pomalu a opatrně, jinak se to těžko podaří. Když jste zvyklí na nějaký způsob uvažování, není snadné jej od základů překopat. Můžete však zkusit upravit nějakou drobnost a pak postupně další. Časem zjistíte, že je pro vás stále snazší zaměřovat se na příjemné myšlenky a že jste méně nespokojení se svým životem.

Na počátku je nejlepší zkusit si najít každý den něco dobrého, co vás potkalo. Můžete si na to vyhradit třeba minutu dvě před spaním. To není mnoho, ale i taková trocha radosti a spokojenosti vám může ukázat, že váš život není jen nudný a nepříjemný. Zkuste se na chvilku zbavit přesvědčení, že se vám v průběhu dne nic příjemného nepřihodilo. Opravdu tam něco bylo a vaším úkolem je to najít.

Postupně můžete svou snahu při hledání toho dobrého ve vašem životě rozšířit. Nejdřív třeba hledat tři příjemné události místo jedné a pak si všímat těch dobrých věcí i v průběhu dne, ne jenom zvečera. Pokud jste dlouhá léta pracovali na svém přesvědčení, že dobré věci ve vašem životě nejsou obvyklé, tak vám bude tahle změna trvat nějakou dobu, možná i pár roků. Ale dosáhnout alespoň malé proměny a každý den se z něčeho zaradovat – to většina lidí zvládne velmi brzy a život je díky tomu mnohem pestřejší a příjemnější.

Zkuste si také dopřát trochu radosti a pohody. Snadno je najdete, pokud budete přesvědčeni, že jsou kolem vás a že je každý den potkáváte.