Kdo nehraje, nevyhraje – někdy ovšem prohraje

Každý z nás občas zkouší své štěstí v různých soutěžích a hrách. Občas v nich zvítězíme, často prohrajeme. Proč to pořád děláme? Co tím vlastně můžeme získat? Někdy bývá i prohra něčím jiným, než se na první pohled může zdát…

Mockrát se v životě setkáváme s náročným rozhodováním. Zkusíme vynaložit své úsilí v nějaké soutěži, změřit se s těmi druhými a bojovat o vítězství, nebo se raději podobnému zážitku vyhneme? Budou z nás ti nejlepší? A jaká výhra očekává toho, komu se bude dařit?

Na druhé straně ovšem bojujeme s obavou, že prohrajeme. Možná úplně, třeba na nás nakonec zůstane ono obávané poslední místo. Nebo se prostě jen ukáže, že na to, abychom byli první, nemáme dost štěstí či dovedností. I to může pro někoho znamenat obrovskou ztrátu.

Je vidět, že tenhle problém je starý jako lidstvo samo. Známe spoustu přísloví, jimiž se naši předkové snažili svou složitou situaci nějak zmapovat. Některá nám radí zkusit to, třeba už ono známé: „Kdo nehraje, nevyhraje.“ Jindy utěšují po prohře, to je třeba: „První vyhrání z kapsy vyhání.“, „Štěstí ve hře, neštěstí v lásce.“

Tyhle rady jsou zaměřované na ty, kteří se odhodlávají něco vyzkoušet – nebo také na lidi neúspěšné v nějaké soutěži. Je pravda, že když se rozmýšlíme, uvažujeme především o tom, jak bychom mohli vyhrát. Hodnotíme, jaký zisk by nás čekal, jestli se vyplatí vynaložit nějakou energii či naše prostředky…

Ti, kteří se rozhodnou pro hru, se často tolik nezatěžují myšlenkou na možné náklady či ztráty. Možná jste se také nechali zlákat nějakou soutěží s velmi lákavou výhrou. Je jich v současné době k dispozici spousta. Mnohdy stačí zadat kód nějakého zboží a vyplnit pár údajů o sobě, abyste se mohli těšit na úžasnou dovolenou kdesi v zahraničí. Pak už jen čekáte, kdy budete moci balit kufry.

Výhodou takové hry je možnost těšit se po nějakou dobu na skvělou odměnu, která vás nebude stát skoro nic. Navíc od vás neočekává prakticky žádné schopnosti. Téměř každý má přece k dispozici počítač a díky pár minutám psaní můžete mít něco, co byste si jinak koupili až po dlouhém rozmýšlení. Že se díky sdělení našich osobních údajů stáváme terčem řady reklamních sdělení, to už pro nás nemusí hrát takovou roli - ostatně ta se obyčejně dají odhlásit.

Druhou, na první pohled velice odlišnou situací, je chvíle, kdy se po dlouhou dobu snažíme dosáhnout v něčem úspěchu. Trénujeme, studujeme, pracujeme. A pak přijde čas, kdy musíme své dovednosti srovnat s ostatními. I tady bývá často lákavá výhra – ať už dobře placené zaměstnání, nebo třeba pohár a nějaká cena pro vítěze.

V obou těchto případech však nejčastěji zažijeme totéž. Prohru. Skoro vždy se podobných soutěží účastní víc než jeden člověk a bude tedy mnohem víc poražených, než kolik je vítězů. Jak se s tím srovnat?

Prohru nejsnáze uneseme v soutěžích spoléhajících jen na štěstí. Když šlo o pouhou náhodu a skoro nic jsme do zápolení nemuseli vložit, řekneme si „Tak někdy příště.“ A těšíme se na to, že jednou nám určitě vyjde jakási úžasná výhra. Někteří lidé se s radostí vrhnou do podobných soutěží, protože jim i tak jakýsi zisk přinášejí. Díky nim stráví spoustu času těšením se na to, co mohou při příštím pokusu získat. Vlastně není ani tak důležité ono vítězství. Jde o čas strávený radostí a sněním o lákavé výhře, než přijde osudné vylosování vítěze a prohra.

Další z nás naopak po nějaké době vyhodnotí něco takového jako zbytečné plýtvání silami. Přece jen stráví dost času zjišťováním informací o soutěži, něco utratí za výrobek potřebný k zadání kódu a svěřovat jakési firmě svou adresu včetně telefonního čísla se jim také dvakrát nezamlouvá… Po několika prohrách soutěžení nechají.

Výhodou je, že v těchto případech nebývá nijak dotčené naše sebevědomí. Nemuseli jsme ukazovat, jak jsme zdatní, schopní, jaké máme dovednosti. Rozhodla jen náhoda. Tohle je však ve většině běžných situací v životě úplně jinak. Když soupeříte o nové pracovní místo, ukazujete své kuchařské umění či se třeba jen snažíte vyhrát v pokeru, najednou můžete prohru svést z velké části sami na sebe.

Pokud závodíte v disciplíně, kterou s velkým úsilím a nasazením provozujete, otřese prohra celým vaším sebepojetím. Zpochybní toho spoustu ve vašem životě. A také vám ukáže, jací skutečně jste. Je totiž pravda, že zatímco vítězství nám přinese cenné zisky, radost a možná i aplaus od těch druhých, prohra nám také něco dá. A tím pokladem, který získáme, může být větší porozumění.

Díky ní najednou pochopíme hodně o sobě, o své zranitelnosti či odolnosti, o svých skutečných přáních a cílech, o tom, kam bychom rádi nasměrovali svůj život. Někdy je potřeba, abychom byli poraženi. Zastavíme se a hledáme, jací jsme a jak půjdeme dál. Naše další cesta pak bude mnohem přesněji směřovat k cíli, který jsme ovšem díky téhle zkušenosti možná také trochu pozměnili.

Je možné, že se rozhodnete prostě věnovat větší úsilí tomu, v čem jste prohráli. A tím zvýšíte šanci na vítězství. Nebo najdete jinou oblast, na kterou nasměrujete svou energii. Třeba bude mnohem víc odpovídat vašim možnostem. Nebo se zaměříte spíš na sebe samé. Třeba zrovna potřebujete získat větší sebevědomí, naučit se odolávat neúspěchům.

V každém případě však nakonec zjistíte, že prohry jsou ve vašem životě velmi důležité. Možná i díky nim nakonec můžete vyjít z každé soutěže se ziskem. Nebude to sice cena pro vítěze, ale třeba objevíte spoustu příležitostí, které vám taková zastávka na vaší cestě životem přinesla. Možná nakonec zjistíte, že někdy se vaším největším vítězstvím stala právě jedna nepříjemná prohra.